YanaYacht

Jaká bude Vaše plavba záleží také na tom, jak využít omezený příděl větru při plánování plavby. I když se asi na žádnou extremní plavbu nachystáme, neuškodí oprášit to málo z meteorologie co jsme ještě nestačili úplně zapomenout.

Donedávna byly pro nás hlavním zdrojem meteo-informací kromě většinou povšechných a globálních zpravodajství v radiu a televizi jen šestihodinové meteo-relace na vybraných kanálech VKV. S příchodem internetu máme možnost získat velice podrobné a pravidelně aktualizované meteorologické údaje pro prakticky libovolnou oblast plavby (viz část „Odkazy“). Jak dobře je dokážeme interpretovat záleží na našich zkušenostech, tedy pozornosti s jakou jsme při předchozích plavbách meteo-informace konfrontovali s vlastním pozorováním. Vyžaduje to určitý čas, ale ten na lodi máme a nakonec při plavbě je počasí našim hlavním protihráčem.

Pravděpodobně jste si všimli, že pro nás nejdůležitější lokální větry lze vysvětlit na základě velmi jednoduchých úvah. Zdrojem větru jsou vždy nějaké tlakové útvary (cyklony, anticyklony a přechodná sedla, hřebeny a brázdy) které určují základní charakter proudění. Zde bychom si měli připomenout, co jsme na kurzech meteorologie slyšeli o zdánlivé Coriolisově síle působené rotací země, která stáčí na severní polokouli vítr tlakové výše ve směru hodinových ručiček a proudění spojené s tlakovou níží opačným směrem. Místní zvláštnosti proudění jsou pak dány charakterem (orografií) pobřeží, případně vzdálenějších geografických útvarů.

Kromě radiové meteo-prognozy (VKV-kanály, radiové frekvence a časy meteo-relací pro danou oblast viz. pilotní publikace, kapitanáty a mariny) nám pro praktické plánování plavby tedy většinou stačí odečíst na aktuální synoptické mapě, která je vyvěšena v marinách a na kapitanátech, polohy nejbližších tlakových útvarů a front a sledovat jejich pohyb.

Maestrál a pobřežní bríza.

V letních měsících převládají ve Středomoří relativně stacionární tlakové výše a vítr je výslednicí severozápadního maestralu a lokální pobřežní brízy. Převládající letní severozápadní proudění je udržováno tlakovou výší nad Azorskými ostrovy a tlakovou níží působenou přehřátým kontinentálním vzduchem nad Balkánem.

Zdrojem pobřežní brízy jsou naopak střídavé (noc - den) teplotní rozdíly mezi mořem a pevninou.

Všeobecně platí, že tlaková výše nad Evropou se v průběhu jejího pohybu na východ projeví ve Středomoří přílivem chladného vzduchu z vyšších zeměpisných šířek. Tlaková výše nad západní Evropou v kombinaci s cyklonou nad Italií je za určitých podmínek zdrojem obávaného Mistrálu vanoucího do Středomoří z údolí Rhony, kam proudící vzduchové masy tlačí Pyreneje a Alpy. Tento, obvykle velmi silný lokální vítr vyvolává západně od Korsiky často extremní plavební podmínky.

Přechod studené fronty

Potenciálně nebezpečnou situaci může vyvolat přechod studené fronty, který je zpravidla doprovázen prudkým nárazovým větrem. Ve dne se tato situace manifestuje hrozivými cumulonimby, případně bouřkovou činností. Není to však pravidlem, neboť bouřkový mrak může být zakryt nízkou oblačností. Vítr pak zcela nečekaně změní směr a udeří plnou silou. Zvuk hromu možná zaslechnete až budete balit zbytky plachet.

Z hlediska bezpečného kotvení musíme vědět, že na frontě, tedy prakticky pod bouřkovým mrakem, dojde kromě náhlého prudkého zesílení větru také zpravidla k jeho stočení doprava ve směru hodinových ručiček a někdy až k jeho úplnému otočení o 180 stupňů. Zatím co před frontou, kdy hledáme kryté kotviště, vane většinou slabý vítr směrem k bouřkové oblačnosti, pak skutečně nebezpečné poryvy na které se musíme připravit udeří většinou zprava nebo z opačné strany!!!

Pokud by situace vyžadovala najetí na dno, snažte se, aby loď najela na dno kýlem a vyvažte ji přídí směrem ke břehu tak, aby kormidlo, šroub a boky lodi zůstaly na hluboké vodě.