Kotvení a zakotvení lodi je jedním z nejdramatičtějších manévrů, ať už je to na kotvě, ale především v maríně. Manévr lze přirovnat k průpovídce letců - není až tak velký problém letět, ale odstartovat a hlavně přistát, to je kumšt!

Když se blížíme do maríny, je nutné znát přesně navigační body, hloubky a především směr a sílu větru. Pokud jsme v oblastech, kde je velký odliv a příliv musíme počítat i s vlivem těchto významných činitelů a uvážit, zda se vůbec dostaneme do maríny.

Před vplutím do maríny je určitě vhodné  spojit se přes VHF s marínou a dát jim vědět o úmyslu zakotvit a nechat si doporučit místo, případně požádat o pomoc při manévru a úvazu. Číslo kanálu na VHF nalezneme v navigačních příručkách či mapách, případně se můžete dotázat na kanálu 16 (ve Španělsku je určen pro komunikaci s marínou kanál 9).

Pokud nás není na lodi zrovna 6 chlapů, pak ve většině marín pomohou s lany a prvotním uvázáním lodi. V okamžiku, kdy již známe místo kde budeme kotvit, ať už na mooring nebo bokem k molu, je nutné si uvědomit vliv větru na manévr a snažit se využít větru při stáčení lodě či couvání. Sledujeme také výšku mola a výšku zavěšení fendrů přizpůsobíme, aby zabránily odření lodi v kontaktu s molem či jinou lodí. Pokud nemáme nachystaná lana či fendry, rozhodně uděláme jeden či dva obraty a najíždíme na místo kotvení 100% připraveni. Pokud máme dostatek lidí na palubě, pověříme jednoho člena posádky, ať má v ruce fendr, který v případě potřeby dá na místo možného kontaktu lodi. Není od věci mít nachystané jedno dlouhé rezervní lano po ruce. V případě, že je silný boční vítr a nejsme si jisti, zda jsme schopni manévr provést, raději hledáme jiné bezpečné místo. Není ostuda požádat o pomoc na zakotvení více lidí, či změnit kotvení na provizorní místo a pak se za slabšího větru přesunout. Je ovšem ostuda odřít a poškodit při kotvení jinou loď či svoji vlastní.

Někdy je vhodné při kotvení na mooring připlout přídí k molu a mooringem uvázat záď. Zejména, je li silný vítr můžeme vyhodnotit tento manévr jako jediný možný a bezpečnější. Za větru jsou často kotvící manévry takzvaně na jeden pokus. Vítr nás potom sfoukne a není možné bezpečně vycouvat.  Je nezbytné si vše dopředu promyslet a "jet na jistotu". Čím zkušenější kapitán kotví loď, tím pomaleji a rozvážněji vplouvá a zároveň zkušení jachtaři na břehu vždy včas pomohou a nečekají, až nemáme komu hodit lano…

Samotné uvázání lodi je také  důležité -  mooring navazujeme vždy na návětrné straně lodě, bude lépe přidržovat loď proti větru.

Pokud opouštíme loď na delší dobu, není od věci povolit lana přitahující loď k molu a přitáhnout mooring. Máme větší jistotu, že se loď nebude dotýkat mola. V případě kotvení bokem na mole je nutné zajistit , aby se loď nemohla pohnout do předu ani do zadu.  Při kotvení se mi velmi osvědčilo navazovat jako první lano k molu právě z prostředního vazáku. Motorem pak snadno přitáhnete záď nebo příď a loď je nejrychleji bezpečně zajištěna. Pak následuje příďové a záďové lano a nakonec právě z prostředního vazáku vedete jedno lano na molo směrem k přídi a jedno na molo směrem k zádi a loď se nemůže pohnout. Pokud prostřední vazák není, pak to stejné uděláte ze zádě a přídě. Lana která vedou ze zádě a přídě už působí jako dozajišťovací.

Nezapomeňte  - kotvení může být vždy dramatický manévr a i ti nejzkušenější kapitáni uvítají pomoc.