Jména lodí

Jména lodí jsou různá. Od něžných dívčích jmen, jmen význačných osobností, přes města, hory, až po vlastnosti, očekávané od jejich nositelek. Pod jednou vlajkou nikdy nemohou plout dvě lodě téhož jména, musí se lišit alespoň pořadovým číslem.

Moderní architektura není vázána téměř žádnými pravidly, a proto je možné v rámci staveb vidět téměř všechno - od klasiky až po neuvěřitelné kýče. Pokud se k tomu navíc přidají neomezené finanční zdroje, můžete si nechat postavit opravdu cokoli a kdekoli. Jako třeba supermoderní jachtu, která je určena výhradně pro ženy.

Na otázku "Už ti někdy bylo špatně, měl jsi mořskou nemoc?" odpoví  ne  100% všech kapitánů. A přesto prostředky proti mořské nemoci patří v přímořských lékárnách mezi bestsellery. Nausea,  jak se toto zlo vědecky jmenuje, je jedno z posledních tabu jachtařského světa.  Dnes se každý klidně přizná k homosexuální orientaci nebo k jiné úchylce, ale mořská nemoc? Ani náhodou. To by bylo tvrdě vybudované renomé mořského vlka v háji.

Protože je tam sůl - takto jednoduchá by mohla být odpověď.

Odkud se ta sůl ale bere? Do moře je sůl splavována z pevniny. Mořská voda je slaná, protože do ní přitéká sladkovodní voda s obsahem soli  (i sladká voda obsahuje sůl, ale jen v malém množství). Ta potom zůstává v mořské vodě. Soli se vypařuje daleko méně, než moře přijímá. Celý koloběh se nikdy neuzavírá.

Pro některé Čechy a Češky ovšem je moře mnohem víc než ideální lokací letní dovolené. Stalo se jim vášní, prací a osudem. A dosáhli na něm slávy.

Vážně. Už od devadesátých let minulého století, kdy jsme dostali přiděleno asi 15 000 km2 území ve východní části tektonické zóny Clarion/Clipperton, situované přibližně dvanáct set námořních mil západně od pobřeží Mexika. Horší zpráva je, že na dovolenou se sem nevypravíte a pláž tu není ani jedna.

  1. Češi nechápou sílu, kterou dává městu přístav
  2. Kapitánů máme tisíce
  3. Smutné dějiny jedné flotily