YanaYacht

Pro některé Čechy a Češky ovšem je moře mnohem víc než ideální lokací letní dovolené. Stalo se jim vášní, prací a osudem. A dosáhli na něm slávy.

MARTIN BEHAIM - (1459–1507)

Tenhle kartograf a mořeplavec sestavil roku 1491 nejstarší dodnes dochovaný globus na světě. Díky svým matematickým schopnostem se stal rádcem portugalského krále Jana II. a pracoval na přípravách zámořských plaveb. Později se sám zúčastnil objevitelské výpravy podél břehů Afriky a po smrti kapitána Diega Caa vedl fl otilu na cestě zpátky do Portugalska.

AUGUSTIN HEŘMAN - (1621–1686)

Heřman je náš nejslavnější a zřejmě jediný opravdový český pirát zlaté éry. Jeho rodina údajně přesídlila z českého Mšena do Amsterdamu v pobělohorské době a mladý Augustin se tam stal zeměměřičem. Jako námořník ve službách Západoindické společnosti přeplul Atlantik a následně se usadil v New Yorku. Stal se z něj bohatý muž, který kromě jiného působil jako korzár na vlastním škuneru La Grace. Kromě přepadání obchodních lodí v Karibiku proslul také jako vynikající kartograf, za autorství svých map byl dokonce povýšen do šlechtického stavu a dostal v Marylandu rozsáhlé pozemky, které nazval Bohemií. Koncem roku 2010 parta českých nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským dokončila v Egyptě stavbu kopie La Grace a vydala se s ní na plavbu po světových oceánech.

TADEÁŠ HAENKE - (1761–1817)

Haenke byl ve své době proslulý botanik a cestovatel, který jako první Čech doplul do Austrálie, na Novou Guineu nebo Aljašku. Na své první cestě do Jižní Ameriky jeho loď ztroskotala a sám Haenke se do Montevidea doplavil na malém záchranném člunu.

JAN WELZL - (1868–1948)

Cestovatel, zlatokop a dobrodruh je dodnes známý díky svému pobytu u Eskymáků. Než se vydal do Arktidy, obeplul při své první cestě na několika lodích skoro celý svět. Z Janova zamířil do Ameriky, odsud pokračoval do Austrálie a Jihočínským mořem doplul až do Vladivostoku.

OTAKAR BATLIČKA - (1895–1942)

V 16 letech utekl z domova a jako plavčík se vydal do Argentiny (odsud poslal legendární pohled: Nemám co jíst, nemám kde spát, mám se nádherně. Ota). Plavil se na nespočtu lodí coby lodník i kormidelník a potápěč. Za první světové války přežil torpédový útok a několikahodinový pobyt v ledovém moři u břehů Skotska.

EDUARD INGRIŠ - (1905–1991)

Muž mnoha dovedností a povolání býval za první republiky úspěšným hudebním skladatelem a dirigentem. Možná vás překvapí informace, že právě on je autorem dávno zlidovělé trampské hitovky Niagara. V roce 1948 utekl z Československa do Jižní Ameriky. Usadil se v peruánské Limě a stal se tam úspěšným a vyhledávaným fotografem. Vyvolával fi lmy Zikmudovi s Hanzelkou a portrétoval dokonce prezidenta Manuela Pradu. Natočil ve své vlastní produkci tři fi lmy a za hudbu k fi lmu The Gallant One dostal Oscara. Na našem seznamu je ale hlavně proto, že poté, co se ve svých 49 letech seznámil s Thorem Heyerdahlem, přeplul na druhý pokus na balzovém voru Pacifi k a prokázal tak Norovu teorii o migraci původních obyvatel z Peru do Polynésie. První výprava málem skončila tragicky – Ingriš musel na palubě bojovat s šíleným členem posádky, který chtěl v hrůze ze smrti hladem všechny zastřelit. Úspěšně doplul do cíle až na druhém voru v roce 1959.

RUDOLF KRAUTSCHNEIDER - (1943)

Dětství strávil se svou matkou a dědečkem ve Znojmě a už jako kluk věděl, že bude námořníkem. Poté, co nasbíral pár zkušeností na cizích, začal lodě stavět sám a svérázně se zapsal do historie námořního jachtingu. S první lodí Vela doplul v roce 1976 na Shetlandy. O tři roky později s novou jachtou Polka na Špicberky a v létech 1981–1983 na Falklandy. Další lodí byla Polárka, na které absolvoval spolu se dvěma kamarády plavbu kolem Antarktidy. Jeho zatím poslední a největší lodí je replika Magalhaesovy Victorie, pevné dřevěné plachetnice typu „karaka“ z počátku 16. století. Vzdělání ukončil v sedmé třídě, přesto napsal desítku knih a natočil několik fi lmů. Některá jeho díla byla přeložena do polštiny, němčiny a angličtiny. Od roku 1994 pravidelně pořádá „suché“ plavby pro pacienty bojující s návykovými látkami a také bere na moře děti z dětských domovů a výchovných ústavů.

MICHAL KOBLÍŽEK - (1972)

Vystudovaný biolog působí v současnosti na Jihočeské univerzitě, kde učí Úvod do oceánografi e. Podnikl devět výzkumných plaveb po různých mořích a oceánech. Zajímá ho fotosyntéza a fototrofní mikroorganismy, které získávají energii ze světla. V roce 2009, při své třetí expedici do vod Sargasového moře, publikoval v prestižním britském odborném časopise Nature článek s překvapivými závěry o tom, jak se organismy dokážou evolučně přizpůsobit svému prostředí, v tomto případě velmi obtížným podmínkám volného oceánu. Tým, se kterým Michal Koblížek pracoval, tak vyřešil vleklý spor mořských biologů o to, jestli se množství života v oceánech (a tím potažmo i na souši) odvíjí od množství dusíku, či fosforu. „My jsme zjistili, že oba tábory mají svůj kus pravdy,“ řekl k tomu typický český vědec.

LENKA ŠMÍDOVÁ - (1975)

Nejlepší česká jachtařka v historii patří ke světové špičce. Na olympiádě roku 2004 získala v lodní třídě Evropa stříbro a vyhrála i několik závodů světového poháru. Po vyškrtnutí třídy Evropa z programu olympijských her přešla na třídu 470. V Pekingu skončila společně s Lenkou Mrzílkovou osmá. V roce 2010 se vdala a od té doby se věnuje mateřským povinnostem. Přesto nevylučuje, že o ní ještě uslyšíme.

MARTIN ŠTĚPÁNEK - (1977)

Držitel několika světových rekordů v potápění na jeden nádech žije posledních 15 let na Floridě, kde v roce 2007 založil organizaci Freediving Instructors International. Začínal v rodném Náchodě ve svých 8 letech jako plavec, ale brzo přesedlal na potápění. Poté, co ukončil vysokou školu, odjel do USA, kde se stal profesionálním potápěčem a propadl freedivingu. V letech 2001– 2009 vytvořil 11 světových rekordů napříč freediverskými disciplínami a značně posunul domnělé hranice lidských možností. S vědci z Harvardu a Karolinska Institutet ve Švédsku spolupracoval na mapování dopadu potápění, hloubky a tlaku na lidské tělo. Jeho současným cílem je poskytovat kvalitní vzdělání a trénink v oblasti freedivingu každému, kdo o to stojí.

MARKÉTA POKORNÁ - (1981)

V roce 2001, ve třetím ročníku studií geodézie a kartografi e na ČVUT, odjela v rámci Erasma na rok do Hannoveru. Tam se zamilovala do oceánografi e a mořské geodézie a pak odjela pro změnu do Antarktidy, aby se stala první Češkou, která kdy mapovala mořské dno. Od té doby se zúčastnila vědeckých expedic v Irsku, Grónsku, západní Africe a Kanadě. Pro svou diplomovou práci sestavila mapy podmořského terénu dosud neznámých oblastí. I když o tom nerada mluví, byla první, kdo zmapoval karbonátové kopce ve vodách na západ od Irska. Ve volném čase přednáší o svých cestách a věnuje se fotografi i mužských aktů.

zdroj - ČiliChili | 08 | 2012 / Illustrace: Ana Kazaroff